Jak rozeznat pravý minerální kámen od napodobenin
Pravý minerál, nebo jen barvené sklo? Naučte se je rozeznat
Když si kupujete minerální kámen, nekupujete si jen „ozdobu“, ale kousek přírody s jeho jedinečnou energií a historií. Bohužel se na trhu často objevují imitace ze skla nebo syntetiky. Jak při nákupu nenaletět? Tady je pár jednoduchých triků, které zvládne každý:
1. Teplota napoví (Test dotykem)
Minerály jsou přirozeně studené. I v teplé místnosti bude pravý kámen po uchopení do dlaně studit a bude mu trvat déle, než se zahřeje na vaši tělesnou teplotu. Sklo se oproti tomu ohřeje téměř okamžitě.
2. Nedokonalost je známkou pravosti
Příroda málokdy tvoří „perfektní“ věci. Pokud kámen vypadá až příliš dokonale – nemá v sobě žádné prasklinky, inkluze, mlžné skvrny nebo drobné nerovnosti – zbystřete. Sklo bývá uvnitř naprosto čisté, nebo v něm najdete drobné kulaté vzduchové bublinky, které se v přírodních kamenech (s výjimkou vltavínů) nikdy nevyskytují.
3. Pozor na barvy
Přírodní kameny mívají jemné barevné přechody. Pokud je barva kamene extrémně sytá, „křiklavá“ nebo se hromadí v malých prasklinkách na povrchu, jde pravděpodobně o dobarvované sklo nebo syntetiku. Častým terčem padělků jsou např. tyrkysy, malachity nebo citríny.
4. Váha a tvrdost
Většina minerálů je hustší a těžší než sklo stejné velikosti. Pokud v ruce působí kámen podezřele lehce (jako plast), pravděpodobně to minerál nebude. Co se týče tvrdosti, většina drahých kamenů (jako křišťál či růženín) je tvrdší než sklo – sklo jimi tedy lze poškrábat, ale sklo nepoškrábe je.
5. Podezřele nízká cena
Vzácné kameny mají svou tržní hodnotu. Pokud narazíte na „přírodní“ vzácný minerál za zlomek běžné ceny, je to první varovné znamení.
Konkrétní příklady: Jak poznat originál u nejoblíbenějších kamenů
1. Křišťál vs. Sklo
- Pravý křišťál: I ten nejčistší kousek má v sobě většinou drobné "mlžné" inkluze, prasklinky nebo závoje. Pokud jím prochází světlo, může vytvářet drobné duhy.
- Sklo: Je dokonale čiré a často v něm najdete mikroskopické kulaté bublinky (vzduch uvězněný při tavení). Sklo je také na dotek dříve teplé.
2. Růženín vs. Barevné sklo
- Pravý růženín: Má mléčný, až jemně zakalený vzhled. Barva není nikdy úplně jednotná – někde je sytější, jinde bledší.
- Sklo: Působí jako "růžové lízátko". Je průhledné jako okno a barva je rozprostřena naprosto dokonale a nudně.
3. Citrín vs. Vypálený ametyst
- Pravý citrín: Je vzácný. Má velmi jemnou, světle žlutou až šampaň barvu a je barevně jednotný.
- „Falešný“ citrín (vypálený ametyst): Poznáte ho podle sytě oranžových až hnědých špiček a bílé základny. Je to sice přírodní kámen, ale jeho barva byla vytvořena uměle v peci (původně to byl ametyst).
4. Malachit vs. Syntetika (Plast/Sklo)
- Pravý malachit: Je těžký, studený a má velmi nepravidelné, jemné vrstvení (kroužky a pruhy), které do sebe logicky zapadá.
- Imitace: Pruhy jsou příliš pravidelné, tlusté a barvy jsou často jen dvě (tmavě zelená a černá), které se střídají jako u zebry. Často bývá lehký (plast).
5. Tyrkys vs. Nabartvený howlit (Tyrkenit)
- Pravý tyrkys: Je velmi drahý. Má matný lesk a nepravidelné "žilky", které jsou vrostlé přímo do kamene.
- Tyrkenit: Jde o levný bílý minerál (howlit/magnezit) obarvený na modro. Pokud kámen rozbijete (nebo rýpnete do dírky pro korálek), uvidíte, že uvnitř je bílý. Barva se také často hromadí v prasklinkách.
6. Vltavín vs. Zelené sklo
- Pravý vltavín: Má unikátní vrásčitý povrch (skulptaci) připomínající kůru stromu nebo měsíční krajinu. Uvnitř obsahuje unikátní inkluze (lechatelierit) – drobné "vlnky", které sklo nemá.
- Padělek: Působí jako střep z pivní lahve. Povrch je buď příliš hladký, nebo naopak podezřele pravidelný (vytvořený odlitkem do formy).
7.Měsíční kámen (Adulár) vs. Syntetický opál (Opalit)
- Pravý měsíční kámen: Má jemné, mléčné odlesky (tzv. adularescence), které jakoby kloužou pod povrchem, když kámen natáčíte. Odlesky jsou většinou modré nebo bílé a nejsou vidět z každého úhlu.
- Opalit (Sklo): Často se za měsíční kámen vydává, ale je to uměle vyrobené mléčné sklo. Je poloprůsvitné a září rovnoměrně celým povrchem, často hází oranžové nebo modravé odlesky podle toho, proti jakému světlu ho držíte. Je „příliš dokonalý“.
8. Jantar vs. Plastové imitace
- Pravý jantar: Je to zkamenělá pryskyřice, takže je extrémně lehký a na dotek teplý. Pokud ho promnete v dlaních, může začít jemně vonět po borovici. V nasycené slané vodě pravý jantar plave.
- Plast/Pryskyřice: Je často těžší než jantar a působí „gumově“. V testu se slanou vodou plast většinou klesne ke dnu. Pokud se ho dotknete rozpálenou jehlou, ucítíte zápach pálícího se plastu, nikoliv pryskyřice.
9. Lapis Lazuli vs. Barvený jaspis nebo sklo
- Pravý Lapis: Má sytě modrou barvu, ve které jsou téměř vždy vidět zlatavá zrníčka pyritu (vypadají jako kovové tečky) a občas bílé mramorování (kalcit).
- Imitace: Padělky ze skla nebo barveného kamene (tzv. "Denim Lapis") mají barvu buď podezřele jednotnou, nebo jsou v nich zlaté tečky naneseny jen na povrchu a působí jako nastříkaný sprej.